Co je soudní překlad?

Soudní překlad, jinými slovy překlad úřední, oficiální nebo také překlad s razítkem či s doložkou tlumočníka, je překlad, který požadují státní orgány, policie, soudy a další instituce od soukromých osob nebo firem v rámci oficiálního úředního úkonu.

Soukromé osoby potřebují soudní překlad například při pracovním výjezdu do zahraničí, při žádosti o studijní nebo pobytové vízum, při sňatku s cizím státním příslušníkem. Nejčastějším typem textu, který se překládá tzv. soudně, je výpis z trestního rejstříku případně rodný list.

Firmy potřebují soudní překlad svých dokumentů, jestliže vstupují do mezinárodních obchodních vztahů nebo řeší spory, které z takových vztahů vyplývají. Nejčastějším typem textu tu bývá výpis z obchodního rejstříku, zakladatelská smlouva, stanovy.

U fyzických osob i u právnických osob se také velmi často objevuje požadavek na překlady plných mocí  vystavených k nejrůznějším účelům.

Jak vypadá soudní překlad?

Soudní překlad vždy tvoří tři dokumenty: originální text, který překladateli dodá klient, přeložený text, vyhotovený překladatelem, a překladatelská doložka s otiskem kulatého razítka. Tyto tři dokumenty musí být pevně spojeny, protože pouze společně splňují požadavky a nároky českých i cizích státních orgánů na překlady oficiálních dokumentů.

Jak probíhá vyhotovení soudního překladu?

Pokud potřebujete tento typ překladu, bude třeba, abyste nám doručili „papírovou“ verzi dokumentu, který má být přeložen. Tento originál nebo ověřenou kopii dokumentu ale potřebujeme až ve chvíli, kdy je třeba ji spojit s překladem a doložkou. V první fázi, poté co si zakázku domluvíme, stačí faxová nebo elektronická kopie textu.

Soudní překlad ve třech krocích:

1. Zákazník pošle objednávku nebo si zhotovení zakázku domluví telefonicky.

2. Text, jehož překlad požadujete, pošlete jako kopii faxem nebo emailem na uvedené kontakty.

3. V dohodnutém termínu, až bude překlad hotov, si sjednáme osobní schůzku, kdy Vy přinesete originál nebo ověřenou kopii dokumentu. Ta se pak spojí s překladem a doložkou tlumočníka. Za chvíli si odnášíte úplný „soudní překlad“.

Soudní překlad a co dál?

Pro některé účely stačí výše popsaný dokument s překladem. Jindy, v závislosti na mezinárodní úmluvě s příslušným státem a účelu, k němuž je doklad určen, je třeba zajistit tzv. legalizaci nebo superlegalizaci dokumentu.   

Na stránkách MZV se o superlegalizaci/legalizaci listin uvádí toto:

Provedení superlegalizace cizozemské veřejné listiny spočívá v tom, že listina bude opatřena legalizační doložkou zastupitelského úřadu ČR, kterou se potvrzuje, že daná listina byla vystavena či ověřena oprávněnou osobou, resp. příslušným úřadem. Superlegalizace cizozemské veřejné listiny spočívá v ověřování pravosti podpisů a otisků úředních razítek a pečetí na této veřejné listině*. Superlegalizace se nevyžaduje v případě, že tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána. Takovou mezinárodní smlouvou je například Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin z 5. října 1961, která odstranila mezi smluvními státy požadavek superlegalizace a nahradila jej zvláštní doložkou, která se nazývá apostila. V tomto případě tedy listina nemusí být ověřena zastupitelským úřadem ČR v zahraničí, ale konečné ověření provádí v zemi, ve které byla listina vystavena, tzv. apostilní orgán. Informaci o tom, zda je třeba provedení superlegalizace nebo zajištění apostily, je možné zjistit telefonickým dotazem na zastupitelském úřadu ČR.

Někdy není třeba listinu vůbec ověřovat. Jedná se o případy, kdy ve vztahu mezi ČR a konkrétním státem platí dvoustranná mezinárodní smlouva, která upravuje osvobození od ověření. Seznam smluv o právní pomoci, které upravují osvobození od ověření, lze najít na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Pokud je třeba v cizím státě předložit listinu vydanou českým orgánem, doporučuje se nejdříve zjistit, zda orgán, kterému bude listina předložena, ověření požaduje. V kladném případě platí o ověřování obdobně to, co bylo uvedeno shora.

*Superlegalizaci razítka a podpisu soudního tlumočníka provádí v tomto případě Městský soud v Praze. Superlegalizaci razítka Městského soudu v Praze provádí Ministerstvo spravedlnosti.

Další superlegalizační úřady závisí na tom, o jakou listinu se jedná a kdo ji vydal.

Podmínky a podobu apostily (Apostille) upravuje v ČR Sdělení Ministerstva zahraničních věcí zapsané v Sbírce zákonů č. 45/1999.

Soudní tlumočení

Soukromé osoby potřebují služby soudního tlumočníka nejčastěji při svatebních obřadech, kdy jeden ze snoubenců je cizí státní příslušník, a při vyřizování dokladů pro cizince v ČR nebo pro občana ČR v zahraničí. Firmy potřebují soudního tlumočníka především při důležitých jednáních za přítomnosti notáře a při podepisování plných mocí.

Nejčastěji však soudní tlumočníci pracují pro soudy a pro policii.